Karel IV byl především králem českým
,
V neděli vyvrcholily oslavy sedmistého výročí narození Karla IV , Otce vlasti, krále českého, císaře římského. Vlastním jménem Václav po sv. Václavovi, po otci Lucemburk, po matce Elišce – Přemyslovec.
,
,
V jím založené katedrále sv. Víta pronesl oslavnou řeč kardinál Dominik Duka i president Miloš Zeman. Při stejné příležitosti, naštěstí nikoli v katedrále pronášel zdravice Karlu IV i premiér Bohuslav Sobotka, kde se mimo jiné zmínil, že by chtěl vládnout jako on – tedy – král český, císař římský Karel IV.
Karel IV. patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku. Byl neobyčejně vzdělaný a inteligentní, plynně hovořil pěti jazyky. Svou moc využil ke zkonsolidování českého státu, který byl od jeho doby znám jako Koruna česká Již jako císař nechal vytvořit Zlatou bulu, nejvýznamnější říšský ústavní zákon, který platil až do zániku Svaté říše římské roku 1806. Ta také významně upravovala vztah českého státu k říši a potvrzovala jeho výjimečné a nezávislé postavení v rámci říše.
To je jeden, nikoli jediný, z odkazů krále Karla IV naší době. Nevím, zda by si sám Karel IV přál žít v těchto časech, kdy řada eurohujerů z něj dělá a ráda by nám namluvila, že byl králem tzv. proevropským. Jakoby si dnešní rádoby intelektuálové nebyli vědomi faktu, že český národ není národem nevzdělanců a zatím, zaplať Bůh, ani národem absolventů inkluzního vzdělání.
Jsem přesvědčena, že naprostá většina občanů chápe odkaz jednoho z našich největších velikánů zcela jinak, než jak by si to přáli dnešní Sobotkové, kteří by sice rádi vládli jako on, ale neuvědomují si, že Karel IV Čechy a Korunu českou nade vše miloval. Když mu jeho přítel – básník Petrarca nabízel a přemlouval jej, aby přenesl své sídlo do Říma Karel IV odmítl. Jako odpověď na tento požadavek naopak – nechal postavit klenotnici sv. ostatků a korunovačních klenotů – hrad Karlštejn. Tímto krokem učinil Čechy de fakto, centrem Říše římské.
Jsem přesvědčena o tom, že kdyby Karel IV dnes žil, titíž, co jej dnes zhusta oslavují, by jej se vší pravděpodobností nazvali xenofobem. Nebo přízemním čecháčkem, nebo jedincem, který nechápe, že Evropu je třeba obohatit o ty, proti kterým sám český král táhl do boje. Karel IV byl především křesťan! Nechal postavit nespočetnou řadu kostelů a sakrálních staveb.
Položme si jeden každý z nás otázku, zda by se tomuto velikánu líbilo, kdyby byl svědkem, jak se z křesťanských kostelů stávají mešity, a jak vláda národa českého zve do vlasti jeho, a jeho předků, cizáky! A zda by, v neposlední řade, jako císař Svaté říše římské dovolil něco podobného, co se nyní snaží prosadit – lépe, protlačit, nikým nevolení – natož z vůle Boží a lidu, vládci v Bruselu!
